Smrt boha (Nietzscheho proměny smrti 2. část.)
Tak jako jsme spolu s Nietzschem pohřbili v předešlé části konvenčně chápanou smrt[2], přiložme ruce k dílu i v případě trochu více problematickém, tedy v případě boha. Není toto naše počínání trochu bizarní či přehnané? Před námi, my sami a jistě i po nás se vždy k bohu (či bohům) přistupovalo s tou největší mírou úcty. Známé jsou četné oběti, které měli zajistit jejich přízeň. Tito bohové pak ovládali podstatnou část lidského rozhodování. Proč však mluvím v minulém čase, jakoby se tato situace již nadobro přemístila do školských učebnic v podání řecko-římské mytologie? Bylo by přeci poctivější říci, tito bohové stále ovládají naše smýšlení a jsme jim ochotni dávat více než komukoliv v naší bezprostřední blízkosti. (Nemám zde na mysli pouze bohy hlavních světových náboženství. Těmito bohy myslím cokoliv, co se takto může definovat, vědou a technikou počínaje, ulpíváním na zachování života či maximalizaci jeho slastí konče.)
Ptám se tedy s Nietzschem, jak je to možné? Že jsme stále ochotni adorovat entitám na hony vzdáleným našemu skutečnému světu. Že se klaníme čemusi, co jsme si s největší pravděpodobností sami vytvořili. A že jsme tomu ochotni věnovat svůj volný čas, svoji sílu.
Pokud Nietzsche hlásá smrt boha má na mysli smrt těchto konkrétních entit. Na místo zaslepení prosazuje sebeuvědomění. Tato sebeuvědomění by se pak mělo dít v tzv. ideální rovině, kde si člověk uvědomuje svoji tvůrčí podstatu a naprosto vědomě zaměřuje nové ideály. [3] Tyto ideály jsou pak různého charakteru, ale jedno je jim společné. Nespočívají někde v hrůzném transcendentnu odtaženého od reálného světa, ale právě v něm, v jeho základu.
Myslím, že je naprosto jasné, že Nietzschemu nešlo ani tak o smrt Boha jako takového, ale boha (či bohů), o kterých jsem se zde zmiňoval. Pokud by se tedy chtěl některý ze „skálopevných“ ateistů ohánět tím, že náboženství, stále nechce pochopit, co Nietzsche tvrdil již před více než sto lety, bylo by dobré, aby se nejprve podíval kolem sebe, jestli zrovna neadoruje některému z bohů, kterými se tak vehementně ohání. Je dost možné, že budou tito bohové daleko více odtažití od světa a jejich uctívání mnohem bizarnější, než je tomu obecně v náboženství.
[1] NIETZSCHE, Fridrich. Tak pravil Zarathustra. s. 9.
[2] mám na mysli smrt kladenou do budoucnosti v rámci lineárně (a ve své podstatě i cyklicky) pojaté časovosti
[3] FINK, Eugen. Filosofie Fridricha Nietzscheho. s. 77.
Honza Skopal
Smrt člověka (Nietzscheho proměny smrti 3. část.)
Mnohdy vznášíme ortel smrti jen nad tím, co nám není tak úplně vlastní. Avšak pokud si chceme zachovat svoji čest, je třeba provést stejný soud i se sebou samými. Nietzsche tento čin rozhodně neudělal jako jeden z prvních, avšak opět i na tomto poli byl jeho hlas ze všech nejrazantnější.
Honza Skopal
Smrt jako přítomnost (Nietzscheho proměny smrti - 1. část)
Smrt je nejčastěji chápaná jako vyústění života. Její umístění bychom pak tedy měli hledat na jeho konci. Takto pojímaná smrt by pak rozhodně platila za jakousi budoucnost, to co ještě nenastalo, ale teprve nastane. Tato pojetí nám určuje především lineární pojetí času. Ovšem ani cyklické uchopení časovosti na tom není lépe. Pořád je tu probíhající život, na jehož konci je smrt. Rozdíl je pouze v tom, že na rozdíl od předchozího pojetí se zde neustále opakuje. Pořád tu však bude probíhající život, který směřuje ke své smrti položené kdesi v budoucnosti.[1]
Honza Skopal
Svíce (povídka)
Kráčeli rázným krokem po silnici. Kolem nich se proháněl vítr v divokých vírech, hladil jejich tváře svou ledovou dlaní a pak se jim neprosto nepředvídatelně opřel do zad, ženouce je zběsile dolů z příkrého kopce. Spěchali, téměř běželi, choulíce se pod kapuce, které si museli přidržovat, aby jim je vítr neodvál dozadu. Jejich ošlehané tváře zíraly před sebe, neotáčely se k sobě, zůstávaly v podivné tichosti.
Honza Skopal
Hleďte, hlásám vám nadčlověka
„Hleďte, hlásám vám nadčlověka, toť onen blesk, toť ono šílenství.“[1] Asi nejznámější citát od jednoho z největších provokatérů v dějinách filosofie, Fridricha Nietzscheho. Samotný F. Nietzsche, objevený Martinem Heideggerem, byl již snad nesčetněkrát zavrhován či oslavován. Pozdvižení, které tento Němec, trpící často podle jeho životopisců depresemi, roznítil na poli filosofie, se asi dá jen těžko přecenit. Každá podobná „rozbuška“ je pro filosofii (ale nejen pro ni) přímo zázračným hnacím motorem. Otázky, které vzbuzují Nietzscheho spisy, inspirovaly mnohé a jejich esence nevyprchala dodnes.
Honza Skopal
Krátké pojednání o jednom z nejfluidnějších pojmů, totiž o filosofii
Co je to filosofie? Tak zní otázka, ale jak z ní odpověď? A dá se na tuto otázku vůbec jednoznačně odpovědět. V následující úvaze krátce o tom, jaké trable před nás staví tato otázka, která je jednou z nejdůležitějších, jaké si člověk položil a stále pokládá. Zavedou nás myšlenky k oné vysněné moudrosti všech filosofů a jak vůbec tuto moudrost chápat?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Rusové v noci ničili ukrajinskou infrastrukturu, znovu útočili i na Charkov
Sledujeme online Rusko v noci na sobotu zaútočilo na energetickou strukturu Ukrajiny. Ve třech oblastech poškodili...
Zemřel Robert Kvaček. Spisovateli a uznávanému historikovi bylo 91 let
Ve věku 91 let zemřel historik a spisovatel Robert Kvaček. Ten patřil k největším osobnostem...
Neapol zasáhlo zemětřesení o síle 3,9. Ohnisko se nacházelo na svahu sopky Vesuv
Oblast kolem sopky Vesuv nedaleko jihoitalské Neapole v sobotu ráno zasáhlo zemětřesení o síle 3,9....
Veřejnoprávní média by neměla mít zisk z reklamy, zní z Asociace komerčních televizí
Mediální manažerka Klára Brachtlová už rok stojí v čele Asociace komerčních televizí (AKTV). Tu...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 63
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 364x
Seznam rubrik
Co právě poslouchám
- Pán prstenů - Kompletní Symphony
- Tomáš Klus - Ledaco
- Nightwish - Nemo
- W. A. Mozart - Requiem in D minor